Potok Staříč startuje svoji pouť v nadmořské výšce 950 metrů nad mořem na jižním okraji Rychlebských hor, pod vrcholem Smrk. Jeho délka od pramene k ústí do řeky Bělé činí 14,5 kilometrů a protéká vlastně jen Lipovou a Jeseníkem.
Koryto potoka - jeho tvar a vzhled je ovlivněn hlavně tím, že podstatná část Staříče běží přes zastavěné území. Zásadní pro stavební regulaci byly povodně z roku 1903, a pak ještě katastrofálnější v roce 1997, kdy průtok převyšoval hodnotu stoleté vody o 50 %! Dnes je většina koryta připravena stoleté vodě odolat.
Protože Staříč protéká dosti exponovaným územím, v jeho spodní polovině najdete na 100 různých přechodů, potrubí a vedení, a k tomu 35 mostů a lávek. I proto je dno stabilizováno 146 spádovými objekty, jako jsou prahy, stupně, kamenné skluzy apod.
Bez zajímavosti není, že na potoce je mnoho drobných odběrů vody a dva jezy stále plnící svou funkci. Jeden slouží jako pohon malé vodní elektrárny v Lipové, jeden se nachází na okraji Jeseníku.
Text, foto (zdroj): Povodí Odry
Každý rok nám Dny pramenů připomínají unikátnost, jakou pro město Jeseník jsou desítky drobných vodních památek – dědictví po slávě zakladatele Priessnitzových lázní. Unikátní je i péče, jaká se tady o prameny rozběhla díky řadě nadšenců.
V krajské anketě Stavba roku Olomouckého kraje 2024 se mezi oceněné probojovala i jedna zdejší vodohospodářská stavba. Ba co víc – ve své kategoriích si dokonce odnesla vítězný titul.
Jako připomínku Světového dne vody (22.března) pomohli lidé z Místní akční skupiny V. Priessnitze ve spolupráci s obcí Kobylá nad Vidnavkou uspořádat záslužnou akci. V jejím rámci se obyvatelé obce spolu s dětmi zdejší školy postarali o vyčistění nedaleké studánky.