Jsou léčiva ve vodě opravdovým rizikem?

17.06.2021

Asi už každý z vás slyšel o tom, že se ve vodě nachází zbytky léčiv, které pak mohou představovat určité riziko. Trochu jsme zapátrali ve vědeckých kruzích a objevili jsme odborný text vědců Univerzity Karlovy.

Ti teoreticky připustili, že se část zbytků léčiv může dostat do odpadních vod, a pak přes čistírnu zpět do oběhu. To hlavně v situaci, kdy je takto "kontaminovaná" voda odebírána jako voda surová níže po proudu vodního zdroje (typicky velké řeky). Ovšem výzkumníci ihned doplnili, že skutečných nálezů je relativně málo a jdou spíše na vrub zlepšujících se analytických schopností vodohospodářů (naměří i nižší koncentrace).

Pokud pozornost vztáhneme na naše Jesenicko, kde je ochrana vodních zdrojů na vysoké úrovni, a kde je využívána pitná voda v povrchových a podzemních vod nezatížených vodou odpadní, nemusí se tady nikdo zvýšeného rizika tohoto typu obávat.

Klíčové instituce (Státní zdravotní ústav) se screeningu vody na přítomnost zbytků humánních léčiv zabývají, pokud je něco naměřeno, pak opravdu jen výjimečně a ve stopových koncentracích. Téma je tedy přiživováno hlavně médií, odborníci situaci uklidňují.

Foto (zdroj): Unsplash

Abychom byli féroví, od roku 1989 škrtí spotřebu vody celé Česko. Krásná ilustrace zvyšující se zodpovědnosti lidí vůči přírodním zdrojům. Těsně po Sametové revoluci průměrný Čech denně potřeboval 171 litrů! Od té doby se Česko dostalo na denní průměr okolo 90 litrů pitné vody.

Naše voda vloni putovala do 3 902 vodovodních přípojek a bylo jí jen nepatrně méně než v předešlém roce. Vedle samotného objemu vyrobené vody sledujeme i její průměrnou spotřebu na obyvatele, ale klíčovým ukazatelem jsou pro nás celkové ztráty na vodovodní síti.

Na pohled možná roztomilé zvířátko s hnědošedou srstí, ve skutečnosti hlavně potenciální přenašeč infekčních chorob, který si oblíbil život v kanálech a stokách, kde mu lidé svým nezodpovědným chováním vytvářejí ideální podmínky k vegetování. A pořádně rychlému rozmnožování.