Ano, laickým pohledem je to v tuto chvíli fajn, naše hory jsou pokryty slušnou sněhovou pokrývkou. V době, kdy píšeme tyto řádky, je to třeba na Červenohorském sedle 60 cm, ve Filipovicích 45 cm, na Miroslavi 40 cm, na Pradědu 90 cm, na Šeráku 54 cm. Chtělo by se říct, že v přírodě bude dost vody, jenže.
Jenže hodně sněhu v zimě ani zdaleka neznamená hodně vody na jaře. Sice se zjednodušeně uvádí, že 1 centimetr sněhu přinese asi 1 milimetry vody, ale ono záleží na tom, jaký sníh to je (prašan přinese vody rozhodně méně, třeba jen 0,5 mm), jak rychle tající vrstva sněhu napadla (více vody je ze sněhu napadnutého postupně) atp. Z déle ležícího sněhu můžeme dostat až 50 % vody (např. 2 metry na Pradědu můžou přinést i 100 cm vody).
Kromě hustoty sněhu záleží i na povětrnostních podmínkách v horách. Teplejší vítr sníh vysuší dříve, než odtaje, naopak prospívají mrazy.
Z tohoto pohledu je ideální, když sníh na zemi leží déle a je tvořen různými typy sněhu, které postupně připadávají. V takovém případě je "výtěžnost" vody maximální.
Meteorologové i vodohospodáři umí tyhle modely počítat. Nepochybně i Jesenicko z pozvolna tajícího sněhu benefituje.
Při pohledu z okna všechno vypadá v pořádku – šťavnatě zelená krajina a bojící jaro… Nedávné srážky pomohly hlavně povrchové vrstvě půdy, odborníci však upozorňují, že skutečný stav je vážnější. Hlubší vrstvy krajiny se totiž dlouhodobě potýkají s nedostatkem vody a s přicházejícím létem se situace může dále zhoršovat.
Jeseník si v těchto dnech připomíná své výjimečné bohatství – desítky pramenů rozesetých po městě i okolních kopcích. A právě v době Dnů pramenů stojí za pozornost jedna sympatická věc – o některé z nich se pravidelně starají i děti ze Základní školy Jeseník.
Tento týden Jeseník a jeho okolí ožívá oslavou našeho největšího bohatství. Tradiční Dny pramenů, které probíhají od 11. do 17. května, nabízejí jedinečnou atmosféru spojenou s úctou k vodě a odkazu Vincenze Priessnitze.