Představujeme vodní toky Jesenicka: Vidnávka

06.07.2021

Vidnávka pramení ve výšce 880 metrů nad mořem na svahu Studničního vrchu v jižní části Rychlebských hor. Na území Jesenicka (od pramene po hranici s Polskem) urazí 25,5 kilometrů. Říčka protéká Vápennou, Žulovou, Kobylou nad Vidnávkou, Velkou Kraší a Vidnavou, k nejhezčím partiím toku patří souběh Vidnávky se železniční tratí mezi Kobylou a Žulovou. Pokud jde o významnější přítoky, které říčku "živí" vodou, jsou to potoky Černý, Skorošický a Stříbrný.

Vidnávka sice nezasahuje do žádné chráněné krajinné oblasti, ale protéká v blízkosti dvou chráněných území - Vidnavské mokřiny a okolí jeskyní Na Pomezí. Je biotopem mihule potoční či raka říčního, a taky rajónem ledňáčka.

K největším zásahům člověka do toku došlo po povodních v letech 1903 a 1997. Dnes je Vidnávka upravena zhruba v polovině z celkové délky, zejména když protéká výše zmíněnými obcemi. Z větší části je koryto upravenou na dvacetiletou vodu, pouze od Kobylé po Hukovice je ochrana před povodněmi nedostatečná (přibližně jen na 5letou vodu).

Na toku se vyskytuje na 105 spádových a stabilizačních objektů a jen dva plní vzdouvací funkci (v Tomíkovicích a Hukovicích). V nivě neexistují žádné významnější akumulace vody v podobě rybníků a nádrží, pouze ojediněle se u toku nachází několik zatopených lomů.

Pokud jde o hodnocení z pohledu vodohospodářů, ti zde sledují zcela vyrovnanou bilanci, jediným "deficitním" odběrem jsou lázeňské prameny v lázních Lipová z lokality Na Pomezí.

Kvalita vody ve Vidnávce je celkově hodnocena jako voda jen mírně znečištěná.

Text, foto (zdroj): Povodí Odry

Všichni plavci, rybáři, vodáci, vodohospodáři a dokonce i všichni vodníci dnes slaví Světový den vody - nejvzácnější suroviny naší planety. Pro každého jednoho zaměstnance společnosti Vak - Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. (VAK Jesenicka) jde o důležitý den, je to svátek i jejich profese.

Udržování drobných vodních toků je na Jesenicku zodpovědností státního podniku Povodí Odry (Vidnávka, Bělá, Staříč), podílet se na tom ale musí i obce, a tak trochu my všichni. Na vině jsou nejčastěji historické závady, nedostatečně vyčištěné odpadní vody vtékající do říček, zanášení koryt toků sutí či biologickým odpadem, to vše pak umí zhoršit...