Představujeme vodní toky Jesenicka: Vidnávka

Vidnávka pramení ve výšce 880 metrů nad mořem na svahu Studničního vrchu v jižní části Rychlebských hor. Na území Jesenicka (od pramene po hranici s Polskem) urazí 25,5 kilometrů. Říčka protéká Vápennou, Žulovou, Kobylou nad Vidnávkou, Velkou Kraší a Vidnavou, k nejhezčím partiím toku patří souběh Vidnávky se železniční tratí mezi Kobylou a Žulovou. Pokud jde o významnější přítoky, které říčku "živí" vodou, jsou to potoky Černý, Skorošický a Stříbrný.

Vidnávka sice nezasahuje do žádné chráněné krajinné oblasti, ale protéká v blízkosti dvou chráněných území - Vidnavské mokřiny a okolí jeskyní Na Pomezí. Je biotopem mihule potoční či raka říčního, a taky rajónem ledňáčka.

K největším zásahům člověka do toku došlo po povodních v letech 1903 a 1997. Dnes je Vidnávka upravena zhruba v polovině z celkové délky, zejména když protéká výše zmíněnými obcemi. Z větší části je koryto upravenou na dvacetiletou vodu, pouze od Kobylé po Hukovice je ochrana před povodněmi nedostatečná (přibližně jen na 5letou vodu).

Na toku se vyskytuje na 105 spádových a stabilizačních objektů a jen dva plní vzdouvací funkci (v Tomíkovicích a Hukovicích). V nivě neexistují žádné významnější akumulace vody v podobě rybníků a nádrží, pouze ojediněle se u toku nachází několik zatopených lomů.

Pokud jde o hodnocení z pohledu vodohospodářů, ti zde sledují zcela vyrovnanou bilanci, jediným "deficitním" odběrem jsou lázeňské prameny v lázních Lipová z lokality Na Pomezí.

Kvalita vody ve Vidnávce je celkově hodnocena jako voda jen mírně znečištěná.

Text, foto (zdroj): Povodí Odry