Vidnávka pramení ve výšce 880 metrů
nad mořem na svahu Studničního vrchu v jižní části Rychlebských hor. Na území
Jesenicka (od pramene po hranici s Polskem) urazí 25,5 kilometrů. Říčka
protéká Vápennou, Žulovou, Kobylou nad Vidnávkou, Velkou Kraší a Vidnavou, k nejhezčím
partiím toku patří souběh Vidnávky se železniční tratí mezi Kobylou a Žulovou. Pokud
jde o významnější přítoky, které říčku "živí" vodou, jsou to potoky Černý, Skorošický
a Stříbrný.
Vidnávka sice nezasahuje do žádné chráněné
krajinné oblasti, ale protéká v blízkosti dvou chráněných území -
Vidnavské mokřiny a okolí jeskyní Na Pomezí. Je biotopem mihule potoční či raka
říčního, a taky rajónem ledňáčka.
K největším zásahům člověka do
toku došlo po povodních v letech 1903 a 1997. Dnes je Vidnávka upravena
zhruba v polovině z celkové délky, zejména když protéká výše
zmíněnými obcemi. Z větší části je koryto upravenou na dvacetiletou vodu,
pouze od Kobylé po Hukovice je ochrana před povodněmi nedostatečná (přibližně
jen na 5letou vodu).
Na toku se vyskytuje na 105 spádových
a stabilizačních objektů a jen dva plní vzdouvací funkci (v Tomíkovicích a
Hukovicích). V nivě neexistují žádné významnější akumulace vody v podobě
rybníků a nádrží, pouze ojediněle se u toku nachází několik zatopených lomů.
Pokud jde o hodnocení z pohledu vodohospodářů,
ti zde sledují zcela vyrovnanou bilanci, jediným "deficitním" odběrem jsou
lázeňské prameny v lázních Lipová z lokality Na Pomezí.
Kvalita vody ve Vidnávce je celkově
hodnocena jako voda jen mírně znečištěná.
Text, foto (zdroj): Povodí Odry
