Na Jesenicku stráví voda z pramene
pod Videlským sedlem, co ho nazýváme Bělá, asi 33 kilometrů. Českou republiku
opouští v Mikulovicích, kdy od svého pramene ve výšce 870 m.n.m. klesne až
na 300 m.n.m.
O první dva a kousek kilometrů od
horní části toku v Hrubém Jeseníku se starají Lesy ČR, drtivou většinu
řeky má na starosti Povodí Odry. Takovým nejpozoruhodnějším úsekem je ten mezi Písečnou
a Mikulovicemi, kde řeka díky prudšímu klesání nabírá v úzké soutěsce na
síle a přibývá peřejí.
Bělá je na svém toku přiživována řadou
přítoků, k těm významnějším řadíme potoky Červenohorský, Keprnický, Šumný
a Vrchovištní, zásadní je samozřejmě spojení se Staříčem v Jeseníku, a
taky připojení Olešnice.
Jak v okolí řeky houstla zástavba,
vyžadovalo to postupné úpravy koryta, kdy ty nejvýznamnější následovaly po
povodních r. 1903, například město Jeseník svůj 2,5 km dlouhý průtok zcela
zregulovalo výstavbou opěrných zdí v roce 1928. Celé koryto dost zásadně
poškodily ničivé povodně v roce 1997, a pak trvalo 10 let, než po velkých
stavebních investicích došlo k opravě břehů většiny koryta (v délce asi
29 km).
Tahle řeka vždycky sloužila jako
zdroj energie, dnes na ní existuje 14 jezů, z nichž ve 13 případech je
součástí i malá vodní elektrárna. Většina jezů je vybavena rybími přechody,
takže migrace ryb není omezena. Řeka na několika místech přímo tvoří hranici
CHKO, z chráněných živočichů v jejích vodách můžeme pozorovat vranku
pruhoploutvou.
Text, foto (zdroj): Povodí Odry