Ano, laickým pohledem je to v tuto
chvíli fajn, naše hory jsou pokryty slušnou sněhovou pokrývkou. V době,
kdy píšeme tyto řádky, je to třeba na Červenohorském sedle 60 cm, ve Filipovicích
45 cm, na Miroslavi 40 cm, na Pradědu 90 cm, na Šeráku 54 cm. Chtělo by se říct,
že v přírodě bude dost vody, jenže.
Jenže hodně sněhu v zimě ani zdaleka neznamená
hodně vody na jaře. Sice se zjednodušeně uvádí, že 1 centimetr sněhu přinese
asi 1 milimetry vody, ale ono záleží na tom, jaký sníh to je (prašan přinese
vody rozhodně méně, třeba jen 0,5 mm), jak rychle tající vrstva sněhu napadla
(více vody je ze sněhu napadnutého postupně) atp. Z déle ležícího sněhu
můžeme dostat až 50 % vody (např. 2 metry na Pradědu můžou přinést i 100 cm
vody).
Kromě hustoty sněhu záleží i na
povětrnostních podmínkách v horách. Teplejší vítr sníh vysuší dříve, než
odtaje, naopak prospívají mrazy.
Z tohoto pohledu je ideální,
když sníh na zemi leží déle a je tvořen různými typy sněhu, které postupně
připadávají. V takovém případě je "výtěžnost" vody maximální.
Meteorologové i vodohospodáři umí
tyhle modely počítat. Nepochybně i Jesenicko z pozvolna tajícího sněhu benefituje.