Dlouhodobě usilujeme o férové vztahy s našimi odběrateli. Transparentnost v kalkulování cen vodného a stočného je právě tím momentem, kdy to zákazník ocení nejvíc. A dvojnásob důležité je to v časech, kdy rodinné a firemní rozpočty čelí nárůstu cen prakticky všeho.
Když vedení Vak Jesenicka na sklonku loňského roku vypočítávalo cenu vodného a stočného pro rok 2024, muselo se popasovat s celou řadou zdražujících vstupů majících vliv na konečnou cenu. "Cenu vody ovlivňuje zejména nárůst provozních nákladů, dále větší potřeba obnovy, oprav a údržby stávající vodohospodářské infrastruktury a také zvýšení sazby DPH. Největší inflační nárůst je u ceny poplatků za odběr povrchové vody ze Šumného a Borového potoka (+30 %), nárůst nákladů na likvidaci čistírenských kalů (+15 %) a také nárůst nákladů na pořízení a servis vodoměrů (+40 %).", vyjmenovala hlavní faktory ředitelka VaK Jesenicka Lenka Podhorná.
I přes nepříznivé okolnosti se jesenickým vodohospodářům povedlo udržet nárůst ceny vodného a stočného na velmi přijatelné výši +6,51 %, tedy na částce 113,69 Kč (vč. DPH) za kubík. To je výrazně níž oproti odhadům vodárenského sdružení SOVAK ČR, které pro Česko predikovalo zdražování mezi 11 % až 25 %.
Pro průměrnou čtyřčlennou rodinu, která spotřebuje cca 150 m3 vody, znamená zdražení vody o 6,51 % zvýšení ročních nákladů o přibližně 1 040 korun. Pro jednočlennou domácnost, typicky seniora, vychází nárůst ročních nákladů na 280 korun.
"Věříme, že naši odběratelé ocení, že při plánování cenových kalkulací vodného a stočného vždy uvážlivě bilancujeme jak provozní a investiční potřeby společnosti, tak únosnost ceny pro naše odběratele. Naše ceny vodného a stočného se dlouhodobě nachází pod celorepublikovým průměrem. V porovnání s partnerskými i sousedními vodárenskými společnostmi patří naše ceny vodného a stočného i po navýšení stále mezi jedny z nejnižších.", uzavřela Lenka Podhorná.
Abychom byli féroví, od roku 1989 škrtí spotřebu vody celé Česko. Krásná ilustrace zvyšující se zodpovědnosti lidí vůči přírodním zdrojům. Těsně po Sametové revoluci průměrný Čech denně potřeboval 171 litrů! Od té doby se Česko dostalo na denní průměr okolo 90 litrů pitné vody.
Naše voda vloni putovala do 3 902 vodovodních přípojek a bylo jí jen nepatrně méně než v předešlém roce. Vedle samotného objemu vyrobené vody sledujeme i její průměrnou spotřebu na obyvatele, ale klíčovým ukazatelem jsou pro nás celkové ztráty na vodovodní síti.
Na pohled možná roztomilé zvířátko s hnědošedou srstí, ve skutečnosti hlavně potenciální přenašeč infekčních chorob, který si oblíbil život v kanálech a stokách, kde mu lidé svým nezodpovědným chováním vytvářejí ideální podmínky k vegetování. A pořádně rychlému rozmnožování.