Potok Staříč startuje svoji pouť v nadmořské výšce 950 metrů nad mořem na jižním okraji Rychlebských hor, pod vrcholem Smrk. Jeho délka od pramene k ústí do řeky Bělé činí 14,5 kilometrů a protéká vlastně jen Lipovou a Jeseníkem.
Koryto potoka - jeho tvar a vzhled je ovlivněn hlavně tím, že podstatná část Staříče běží přes zastavěné území. Zásadní pro stavební regulaci byly povodně z roku 1903, a pak ještě katastrofálnější v roce 1997, kdy průtok převyšoval hodnotu stoleté vody o 50 %! Dnes je většina koryta připravena stoleté vodě odolat.
Protože Staříč protéká dosti exponovaným územím, v jeho spodní polovině najdete na 100 různých přechodů, potrubí a vedení, a k tomu 35 mostů a lávek. I proto je dno stabilizováno 146 spádovými objekty, jako jsou prahy, stupně, kamenné skluzy apod.
Bez zajímavosti není, že na potoce je mnoho drobných odběrů vody a dva jezy stále plnící svou funkci. Jeden slouží jako pohon malé vodní elektrárny v Lipové, jeden se nachází na okraji Jeseníku.
Text, foto (zdroj): Povodí Odry
Při pohledu z okna všechno vypadá v pořádku – šťavnatě zelená krajina a bojící jaro… Nedávné srážky pomohly hlavně povrchové vrstvě půdy, odborníci však upozorňují, že skutečný stav je vážnější. Hlubší vrstvy krajiny se totiž dlouhodobě potýkají s nedostatkem vody a s přicházejícím létem se situace může dále zhoršovat.
Jeseník si v těchto dnech připomíná své výjimečné bohatství – desítky pramenů rozesetých po městě i okolních kopcích. A právě v době Dnů pramenů stojí za pozornost jedna sympatická věc – o některé z nich se pravidelně starají i děti ze Základní školy Jeseník.
Tento týden Jeseník a jeho okolí ožívá oslavou našeho největšího bohatství. Tradiční Dny pramenů, které probíhají od 11. do 17. května, nabízejí jedinečnou atmosféru spojenou s úctou k vodě a odkazu Vincenze Priessnitze.