Jesenický Jan Augustynek zachraňuje karase

30.06.2022

Každému přejeme, aby se živil tím, co ho baví. Tímhle směrem se ubírá i stále ještě studijní dráha jesenického Honzy Augustynka, který je ale už nyní u jedné velké věci.

Kdo se zajímáte o české ryby jen na Štědrý den kvůli kaprovi, vám to tolik neřekne. Kdo ale máte větší přehled o tom, co je to česká ryba, vy budete nadšení. Nadšení z toho, u čeho se absolvent Gymnázia Jeseník pohybuje.

Honza aktuálně studuje hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, studium perfektně navazuje na jeho celoživotní vášeň - rybaření. Svoji kariéru logicky směřuje právě k vodě a k rybám v ní. Říká, že v řekách nás čeká hodně práce. "Nehodlám být vědcem bádajícím v laboratoři, chci být ve vodě. Chci přispět k nápravě vodních toků v Česku. Jsou to například rybí přechody, regulace koryt řek, přemnožení predátorů a tak.", naznačil svou budoucnost hydrobiologa.

Tak mlád a už se zapojil do výzkumného projektu Biologického centra Akademie věd ČR, v němž se akademici pokusí zachránit kriticky ohroženou sladkovodní rybu karase obecného. Pro někoho banalita, pro hydrobiology výzva, protože karas obecný - zřejmě nejodolnější ryba žijící v českých vodách, je v problémech. Vytlačuje ho invazivní karas stříbřitý, zmenšuje se mu přirozené životní prostředí a je kořistí volavek a vyder.

Tým přírodovědců chce populaci karase obecného posílit. Padesátku ryb čisté druhové linie vědci vypustili v univerzitním rybníčku v areálu Přírodovědecké fakulty, což na univerzitě protlačil právě Honza Augustynek. V Olomouci tak vznikla jakási záchranná stanice karase obecného.

Chudák karas nemá vyhráno, každopádně Jeseník má u jeho záchrany svého člověka - Jana Augustynka. Honza se nám svěřil, že svoji misi hydrobiologa praktika má spojenu i s Jesenickém, 3x hurá!

Námět (zdroj): positivJE
Foto (zdroj): archiv Jan Augustynek

Klimatickou změnu už dnes popírá málokdo a pouze záleží, nakolik si její dopady připouštíme na Jesenicku. Chceme vás ubezpečit, že už i podle základních dat se nás to týká, stačí se podívat na výstupy integrovaného systému pro sledování sucha Intersucho.

Snad to nebude jako sypání soli do ran, psát o plánovaném rozvoji Žulové v době, kdy je život v ní paralyzována opravou silničního průtahu. Přece jen je to krátká epizoda a projekt, o němž bude řeč dneska, je více strategická věc s dlouhodobým efektem.