Horké dny nám zase připomínají, jak
důležitá je v zabetonovaných městech práce s dešťovou vodou. Na vydlážděném
náměstí je prostě tepleji než pod stromem v parčíku. Města a obce si stále
více uvědomují, že neustálé betonování a asfaltování není úplně dobrá strategie.
Hladkým stažením dešťové vody z povrchu
do kanalizace možná předejdeme lokálním povodním, ale užitek z takové vody
je nula nula nic. Přitom příkladů, jak i malými věcmi lze situaci výrazně zlepšit,
je tolik. Většina vychází z konceptu 'Smart City', a to dává místním
samosprávám i prostor sáhnout si při realizaci takových projektů na zajímavé
dotace.
Zastupitelé by si možná měli vytýčit
plán na dlouhodobé snižování nepropustných ploch, ono by je to pak navedlo na
příslušná řešení, jak dešťovku stahovat do podzemních nádrží, tůní a jezírek a
zapomenout na kanalizaci. Takovou vodu lze používat třeba na zavlažování zelených
ploch, květinových záhonů či městských alejí.
Možná je na čase nesekat veřejnou
zeleň nutně na střih 'golfový green', ale využít trávníky jako přirozené
vsakoviště spadlé vody. Možná není potřeba každé jedno parkovací místo
vyasfaltovat, ale použít zatravňovací dlažbu, která ve velké ploše funguje jako
klimatizace, navíc snižuje prašnost, může sloužit jako protipovodňová ochrana a
v konečném důsledku je levnější než beton. Starostové, chcete od nás levný
tip? Udělejte díry do obrubníků, aby voda z parkoviště neodtekla do kanálu,
ale aby přes otvory protekla na trávník.
Zapomenout nesmíme na zelené střechy.
Opět jde o minimálně zdvojenou funkci, tj. záchyt vody, plus ochlazování okolí.
Bonusem je estetické hledisko.
Lokální političtí lídři, nepodceňujte
také fakt, že zodpovědné chování města/obce, je tou nejlepší motivací pro
občany, aby se i oni snažili dešťovou vodu lépe využívat.
Foto (zdroj): Unsplash