Co mohou dělat obce a města Jesenicka s dešťovou vodou

Horké dny nám zase připomínají, jak důležitá je v zabetonovaných městech práce s dešťovou vodou. Na vydlážděném náměstí je prostě tepleji než pod stromem v parčíku. Města a obce si stále více uvědomují, že neustálé betonování a asfaltování není úplně dobrá strategie.

Hladkým stažením dešťové vody z povrchu do kanalizace možná předejdeme lokálním povodním, ale užitek z takové vody je nula nula nic. Přitom příkladů, jak i malými věcmi lze situaci výrazně zlepšit, je tolik. Většina vychází z konceptu 'Smart City', a to dává místním samosprávám i prostor sáhnout si při realizaci takových projektů na zajímavé dotace.

Zastupitelé by si možná měli vytýčit plán na dlouhodobé snižování nepropustných ploch, ono by je to pak navedlo na příslušná řešení, jak dešťovku stahovat do podzemních nádrží, tůní a jezírek a zapomenout na kanalizaci. Takovou vodu lze používat třeba na zavlažování zelených ploch, květinových záhonů či městských alejí.

Možná je na čase nesekat veřejnou zeleň nutně na střih 'golfový green', ale využít trávníky jako přirozené vsakoviště spadlé vody. Možná není potřeba každé jedno parkovací místo vyasfaltovat, ale použít zatravňovací dlažbu, která ve velké ploše funguje jako klimatizace, navíc snižuje prašnost, může sloužit jako protipovodňová ochrana a v konečném důsledku je levnější než beton. Starostové, chcete od nás levný tip? Udělejte díry do obrubníků, aby voda z parkoviště neodtekla do kanálu, ale aby přes otvory protekla na trávník.

Zapomenout nesmíme na zelené střechy. Opět jde o minimálně zdvojenou funkci, tj. záchyt vody, plus ochlazování okolí. Bonusem je estetické hledisko.

Lokální političtí lídři, nepodceňujte také fakt, že zodpovědné chování města/obce, je tou nejlepší motivací pro občany, aby se i oni snažili dešťovou vodu lépe využívat.

Foto (zdroj): Unsplash